Deník Asahi Shimbun není lichotivý a je nudný.
Jeden z jeho prodejních titulů, „Tenseijin-go“, je psán stylem, který lze jen těžko nazvat sloupkem, a končí většinou větou „i tak je Japonsko špatné“, přičemž cituje knihy a lidi, o kterých nikdo neví
Jedná se o kapitolu, kterou jsem poslal 1. března 2019.
Přítel, který je sečtělý člověk, si koupil týdeník Šinčó, který dnes vyšel.
Koupila si ho, abych si mohl přečíst jediný článek Masayukiho Takayamy v poválečném světě.
Anotace označené hvězdičkou jsou moje.
Století Japonska
Asahi Šimbun není lichotivý, ale nudný.
Jedna z jeho pravidelných rubrik, „Tenseijin-go“, je psána spíše jako výklad než jako sloupek.
Cituje knihy a lidi, o kterých nikdo neví, a většinou končí slovy: „I tak je Japonsko stále na vině.“ Vždyť je to taky tak.
Dokonce i když mluví o nehorázných činech Koreje, změní téma na „protože Japonsko kolonizovalo Koreu“ a ignoruje skutečnost, že šlo o anexi, nikoli o kolonii.
O válce mluví pouze z amerického pohledu a říkají věci jako „byla to invazní válka“ a „vykořisťovala obyvatele Asie a způsobila jim utrpení“.
Takto zkreslené články jsou inzerovány jako „dostanete na ně otázky ve zkoušce, takže je přesně opište“.
Je to horší než MacArthurovo vymývání mozků.
Příšerné je i politické zpravodajství.
Dělají si legraci ze Sakurady, ministra pro olympijské hry, že šišlá a dělá chyby.
Jak moc se to liší od toho, když si dělají legraci z koktavého člověka, že koktá?
Vždy se snaží podkopávat Japonsko, ale vůči Číně a Koreji projevují maximální vřelost a ohleduplnost.
Čína ukradla vyspělou technologii jiným zemím a vydělala na tom, že ji napodobila.
Dobrým příkladem je napodobování Šinkansenu.
Jakmile však Trump a Pence podnikli rázné kroky, aby zabránili krádežím duševního vlastnictví, situace se stala napjatou.
Kromě toho existuje teorie, že komunistické země existují pouze 72 let.
Komunistické země byly založeny.
Všechny však měly krátké trvání a zhroutily se.
Dokonce i ta nejdéle trvající, Sovětský svaz, se po 72 letech zhroutila.
Komunistický režim v Číně oslaví příští rok 72. výročí svého vzniku.
Historie i Kaori Fukušima říkají, že to je hranice.
Člen redakce Asahi Hara Masato však říká: „Byl jsem v Číně a všichni byli v dobré náladě. Vedoucí pracovníci společnosti Alibaba říkali, že nemají vůbec žádné obavy.“
Dále říká, že čínský HDP „se blíží klesajícímu HDP USA a někdy v roce 2020 je předstihne“ a že„ pokusy USA zahájit obchodní válku vypadají jako projev jejich zoufalství a strachu“.
Předpovídá, že Čína, nemilosrdná a vulgární země, která žije z krádeží duševního vlastnictví a provádí strašlivou etnickou selekci v Ujgursku a Tibetu, se zítra stane velmocí.
Japonci jsou znechuceni představou, že taková země bude vládnout světu, ale Hara to zřejmě považuje za dobré.
Chtěl bych Japonsko takové Číně vpíchnout jehlu do čela.
Přesto noviny Asahi přivádějí Jošimitsu Kobajašiho, reprezentativního ředitele Keizai Doyukai (Japonské asociace vedoucích pracovníků podniků), a nechávají ho říci: „To se nestane.“ A tak se Hara snaží, aby se mu to podařilo.
Podle Kobajašiho je „Japonsko, technologická velmoc, minulostí. Nyní technologie ukradla Čína a Huawei má monopol na telekomunikace. Přesto jsou Japonci jako vařená žába a takovou situaci si ani neuvědomují.“
Japonce také tvrdě kritizuje: „Japonci, kteří se zhoršili, nemají ani energii zkoušet nové věci.“
Japonsko však i nadále přijímá výzvy.
Například v sedmdesátých letech minulého století vytvořilo Japonsko po vzoru Spojených států, Sovětského svazu a Německa loď na jaderný pohon s využitím své technologie.
Jako první na světě jsme uvedli do praktického provozu vysněný jaderný reaktor, rychlý množivý reaktor, ale falešné zprávy vedené společností Asahi obojí zničily.
Kobajaši je ignorant a tuto skutečnost nezná.
Kdyby to věděl, nemluvil by o teorii vařené japonské žáby v Asahi.
Kobajaši také vidí problém v „japonském dluhu 175 bilionů jenů“ a naříká, že „náklady na vývoj technologií nové generace“ nelze rychle zaplatit.
Ne, vyplácí se obrovské množství finančních prostředků na výzkum.
Tyto peníze však byly rozděleny lidem, jako je Jiro Jamaguči, levicový antijaponec z humanitních věd.
Kobajaši se o tom ještě nedozvěděl.
Má tedy zbytek světa pesimistický pohled na Japonsko?
Michael Schuman, autor knihy „Konfucius a jeho svět“, prohlašuje, že „výzvou 21. století je vytvořit silnou průmyslovou velmoc, která bude schopna mezinárodní konkurence, a vzorem pro to je Japonsko, věřte tomu nebo ne“.
Říká:“ “Vstoupili jsme do éry, v níž záleží na síle tradice, nikoliv jen na provizorním řešení, jako je to čínské.“
Adair Turner, odborník na britskou ekonomiku, sdílí stejný názor jako Joiči Takahaši: „Japonsko, které stárne, díky technologickým inovacím zajistilo, že jeho pracovní síla vydrží až do 70 let.“ A „I když se říká, že dluh země, který je více než dvojnásobkem HDP, je břemenem, pokud se podíváte na skutečnou situaci, lze jej kompenzovat vládními aktivy a s úroky od Bank of Japan je to ve skutečnosti jen 60 % HDP.“
Závěr zní: „V 21. století se učte od Japonska.“
Daniel Moss z agentury Bloomberg také říká: „Zraky světa, které se dříve upíraly na Čínu, se nyní obrátí k Japonsku, které překonalo problémy stárnutí a deflace.
Až zmizí Asahi Shimbun a Keizai Doyukai, bude mít Japonsko od svých problémů pokoj.
＊Přestavba nádvoří Umeda Kita měla silný negativní vliv na snahu deníku Asahi Shimbun přilákat nájemce do budovy Nakanoshima Twin Tower, která byla sázkou na štěstí společnosti.
Kita Yard je místo, které bude působit jako katalyzátor revitalizace Ósaky.
Umeda Kita Yard je nejlepší obchodní lokalitou v Japonsku, oblastí, kterou Bůh zanechal jako trumf pro revitalizaci Ósaky.
Proto má Yodobashi Camera Umeda nejvyšší tržby ze všech obchodů.
Deník Asahi Shimbun využil Jukiko Takenaku z Asociace vedoucích pracovníků firem v Ósace, aby projekt Kita-Yard zamotal.
Mimochodem, stavbu budovy, na kterou Asahi vsadila své firemní štěstí, prováděla společnost Takenaka Corporation.
Díky záměru zničit Kitayard a hospodářskému boomu, který přinesla Abenomika, mohla Asahi zajistit nájemce pro svou novou budovu v Nakanoshimě.
Výsledkem je, že Asahi Shimbun je nyní společností, která vydělává na nemovitostech, a vytvořili systém, v němž společnost zůstane, i kdyby noviny zkrachovaly.
Dovolí však Bůh, aby tato společnost nejhorších a nejpodlejších zrádců a podrazáků existovala i nadále?“.
2024/12/8 in Kyoto
